|
Velká letní vodácká akce do Francie: |
Jak to bylo |
![]() |
0. den - pátek Na obvyklém seřadišti zájezdů CK Honza u stanice Metra Nové Butovice jsme se postupně sešli těsně před polednem a po naložení obrovské hromady zavazadel a jiných nezbytností jsme vyrazili přes Německo do Francie. Jeli jsme i celou noc a v sobotu ráno jsme dorazili do Vallon Pont d´Arc.
1. a 2. den - sobota/neděle Než se vyrazilo na první řeku Ardéš (Ardeche), prošli jsme si městečko s hlavním cílem opatřit zásoby vína. Povedlo se. Pak jsme vyrazili na vodu. V řece jí moc nebylo a navíc byla plná francouzských "vodáků". To je zvláštní v Česku nevídaná rasa motající se bez jakéhokoliv řádu řekou. Z dálky jsou kouzelní, jejich dvojpádla pohánějící deblkánoe vytvářejí dojem veselých motýlků poletujících těsně nad hladinou. Zblízka jsou ale dost nebezpeční, protože se bezhlavě hrnou kamkoliv. Jejich veselí je ale neutuchající. Po cestě jsme se zastavili pod francouzskou Pravčickou bránou (Pont d´Arc), kterou Ardéš protéká. První den na Ardéši jsme ukončili na krásném bivakovacím kempu, kde se nesmí být déle než jen jednu noc. Druhý den jsme drncali motýlů plnou Ardéší dál, až jsme dopluli do Saint Martin d´Ardeche. Večer jsme ještě navštívili místního vinaře, který nám doplnil zásoby vína. Na vodě jsme ujeli za oba dny 31,7 km
3. den - pondělí Hodně brzo ráno jsme zabalili své wigwamy a přejeli jsme k ústí Róny (Rhone). Následovala zajímavá klidná plavba deltou malé Róny až k jejímu ústí do moře. V této oblasti se chovají černí býci pro francouzskou verzi koridy. Pár jsme jich viděl. Ale slibované bílé honácké koně, které tu údajně chovají, tak ty jsme viděli až později z autobusu. Nakonec jsme se i kousek na moře pustili, ale opravdu jen kousek, protože vracet se zpátky ku břehu dalo opravdu fušku. Pak jsme si ještě prohlédli letovisko St Maries de la Mer, vykoupali se v moři a samozřejmě ještě doplnili zásoby vína. Na noc jsme se přesunuli do kempu Saint Gabriel. Na řece (a moři) jsme upluli 8,3 km
4. den - úterý Zase hodně brzo ráno jsme se nalodili do autobusu a pak následoval přejezd k jezeru Svatého Kříže (Lac de Saint Croix), kde jsme byli dvě noci. První den patřil "lehčí" výpravě do kaňonu Verdon, kdy se pěším způsobem zdolávala část nejhlubšího kaňonu v Evropě. Místy se procházelo tunelem, místy po kamenité cestě, občas nějaký ten žebřík, prostě taková lehčí vycházka. Večer jsme opět věnovali vínu. Kaňonem se ušlo asi 16 km (Garmin v té díře moc nefungoval a tak se jedná o odhad)
5. den - středa Druhý den na Verdonu jsme neměli všichni stejný program. Někteří se vydali na průchod tou "těžší" částí kaňonu (skákání z kaskád, přeplavávání tůní s mizivě teplou vodou atd). Ostatní se vydali autobusem do nedalekého městečka Moustiers Sainte Marie proslulého výrobou fajánsu, kde si prohlédli kapli v rokli nad městem, samotné městečko a pak se vydali na kánoích vstříc první skupině do ústí Verdonu, aby je odvezli do tábora. Na kánoích se ujelo asi 8,7 km, co překonala skupina první se přesně neví.
6. a 7. den - čtvrtek/pátek Ráno zase do autobusu a pak přejezd přes hory do údolí Drómy (Drôme). Cestou jsme bohužel neměli možnost doplnit zásoby vína, což vyvolalo značnou nervozitu. Nakonec se nám ale o již návykovou látku postarali řidiči autobusu. Na Drómě nebylo po francouzských motýlcích ani potuchy, byli jsme na ní sami. Bohužel ani moc vody v ní nebylo. Ale jinak to byla krásná řeka. Noc jsme přečkali v kempíku v Espenel. V pátek jsme odtud pokračovali po vodě až do Mirabel et Blancons. Autobusem jsme se pak přesunuli na naše východisko na Durance, do krásného kempu na břehu jezera, kde se nesměl jíst majitelčin králík, ale všude rostoucí i ležící hrušky byly volně k dispozici. Na vodě jsme za oba dny udrncali 31,2 km.
8. den - sobota Poslední den byl "bonbónkem". Dyráns (Durance) je zvláště na počátku našeho úseku rychleji proudící horská řeka. Tak jsme se holt občas někdo efektně cvakli. Teplota vody přitom nebyla zdaleka tak strašně nízká, jak nás varovali naši průvodci. Jinak jsme si vychutnali výhledy na okolní kopce a v cíli u Saint Clément sur Durance jsme byli vlastně "cobydup". Pak už jen rychle najíst, vyčurat a utratit poslední peníze (tj. doplnit zásoby vína) a celou noc jsme se vraceli přes Itálii, Rakousko a Německo do Prahy. Do Nových Butovic jsme dorazili v neděli časně ráno. Na Durance jsme spluli úsek 15,5 km.
Na celém zájezdu se hodně jezdilo autobusem. Celkem těch kilometrů v autobuse bylo asi 3.310. Jednotlivé přejezdy jsou za následujícím tlačítkem o trasách.
A ještě : Videoklipy z kamery Zdendy Kojzara najdete tady : Dračí zub - My v noci - Po schodoch - Durance
A ještě, jak to viděla Veverka. Nejen z pohledu vodákyně, ale i z pohledu přírodyzpytkyně. Tak to se dozvíte zde .
Účastníci : OAJ, Marcela, Brzi (Ivo a Michal), Valaši (Jarouš, Edita, Marek), Fílovi (Zdeněk a Adélka), Hofnerovi (Tomáš a Adélka), Suší (Tonda a Eliška), Matouškovi (Jarda a Terezka), Kojzaři (Zdeněk a Lída), Veverka a Dráža = 19 osob
Pádluj dál, OAJ
|
|
správce stránky: OAJ | naposledy upraveno: 15.11.2007 |